Význam nejmenších firem

Význam nejmenších firem - tedy těch s počtem zaměstnanců do 10 osob - stoupá.

Zároveň však klesá význam „malých podniků“, které mají 10 - 50 zaměstnanců. „Mikropodniky“ jsou pružnější - dokážou totiž lépe a rychleji reagovat na potřeby zákazníka a lépe využívají klientský přístup („CRM“).

V žádné jiné zemi Evropské unie neměli loni živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v ČR. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět zaměstnanců, se na celkovém počtu podniků podílely více než 95 procenty a byly vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců, vyplývá ze statistiky Eurostatu.

Pro tento stav jsou podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla dva prosté důvody. První, že v ČR přetrvávají tradiční řemesla a živnosti typu opravy škodovek, kol nebo obuvi, což je patrné hlavně v regionech. Druhým důvodem je rozmach takzvaného švarcsystému (zaměstnávání na živnostenský list), kvůli němuž se zaměstnavatelé vyhýbají placení sociálního pojištění.

Malé a střední firmy s méně než 250 zaměstnanci jsou pilířem celé ekonomiky Evropské unie. Zaměstnávají více než dvě třetiny Evropanů; devět z deseti podniků zaměstnává méně než deset lidí. (financninoviny.cz)

„Malé firmy“ zaujímající střední pozici na trhu, jsou stále častěji úlovkem firem velkých, pro které se prostor na trhu postupně zúžil, a které musejí sestupovat stále častěji do nižších vrstev nabídky trhu. Díky tomu, že většina velkých firem má velmi dobře fungující informační systémy a optimalizované procesy, jsou menší konkurenti snadnou kořistí.